Prosinec 2012

Šup sem šup tam:D

26. prosince 2012 v 23:31 | Marťa
Hoj:)

bumbrdlíček píše:)
Tak nějak přemýšlím, jeslti mám pokračovat/znovuprobudit tenhle blog nebo si raději založit nový nebo blog nepsat vůbec:D
S přítelem jsme se domluvili, že si dáme půlroční chalenge v hubnutí (zejména co se pohybu týče). Můj přítel si bude psát blog (programátor, který na tom chce i vydělat). No a já bych si ráda psala taky blog, který by mohl být částečně "provázaný" s blogem mýho přítele, kde bych dávala třeba i svoje fotky nebo fotky z vycházek (chceme hodně hodně hodně moc chodit). Tenhle blog mu ukazovat nechci. Je to blog dlouhodobě deprimovaný holky. A já si připadám už nějak jinak:)

Říct, že největším důvodem mých frustrací je/byla absence partnerskýho života nebo vřelých rodinných vztahů je asi trošku přitažený za vlasy, ale je na tom veliký díl pravdy. Pro mě je strašně důležitý pocit, že někam patřím. A moje váha jako největší komplex? Ano.... ale pořád to souvisí/souviselo s předsudkem, že když vypadám takhle, že si nikoho nemůžu najít...
A pak se tu objeví klučina, který ze mě za dva týdny udělá veeelmi náruživou (stále stejně baculatou) ženu:-D :-D :-D Je to docela sranda.... No a kdybych pokračovala ve svým čekání na seznámení "přes kamarády/v hospodě", tak se snad ani nedočkám. Ta seznamka byla opravdu docela dobrý nápad:)
Sebevědomí mi zvedá i to, že mi odepsalo cca 90 kluků, sešla jsem se se 4, psala jsem si s dalšíma.... a nikdo z nich zájem neztratit, všichni se snažili do posledního okamžiku...

Zkrátka stačilo jenom trochu vybočit ze stereotypního uvažování... a být víc motivovaná...věci můžou najednou vypadat úplně jinak....úhel pohledu... prostě ten úhel pohledu!:)

Možná bych mohla přidat pár chronologických informací.....
No na první schůzce jsme byli v pátek 7.12.2012 a o týden později jsem se nějak nechala přesvědčit k prvním lumpárnám u něj doma a tak dál:D Ač jsem se snažila školu neutlačovat, stejně jsem to dělala, no a pak jsem chytla angínu:( v zápočťáku... to nejdůležitější, co hořelo jsem uhasila, ale mám před sebou ještě většinu zápočtů a asi deset zkoušek a jenom 5 týdnů.

Jako člověk si už skoro zase říká... "a sakra":D no,..... mám toho jak nass...no, to je pravda.... ale angínu jsem nějak už rozchodila, strávila jsem vánoce u rodičů, dozvěděla jsem se blááznivou novinu....BUDU TETA:D..moje jen o málo starší sestra čeká mimi....což jsem ještě nějak nevstřebala a nepochopila:D.... a teď se vracím zpátky.... (kvůli gyndě pro prášky) a potom si užít silvestra s mými nej kamarády a mým přítelem na místě se skvělým výhledem:)

Navíc mě můj muž podporuje i v tom učení... nabízel se mi, že mi bude se školou pomáhat (což mi přijde jako trošku hloupost), ale každá podpora dobrá. Je to doktorand (jiný obor).... učí.... a ví, co to je učit se:D Nepotřebuju, aby se mnou seděl "nad domácími úkoly, jak prvňáček a rodiče" ale když nebude odvádět mou pozornost ve chvílích, kdy se mám učit nebo mě občas pošťouchne, abych něco dělala, určitě to pomůže:)
Je to moje zlato:) Hodnej a šíkovnej...

To, že mám důvody ke spokojenosti jaksi ale neznamená, že najednou všechno půjde samo:D Zvlášť u tý školy si musím dávat bacha...

No ještě bych se ráda vrátila k tý naší půlroční hubnoucí chalenge...
Tak nějak doufám, že hubnutí ve dvou - v páru.. bude mnohem lepší a zábavnější. Vzhledem k tomu, že se budeme snažit téměř každý den chodit chodit... 8 až 10 km nebo tak nějak..

Já bych ráda, ale chodila i do fitka.. s permicí...nebo tak nějak.... můj muž si to tak nějak asi rozmyslel a chce cvičit jenom doma a s vlastní váhou...já bych teda radši i něcdo organizovanějšího....

Ideál hubnutí je 3kg na měsíc.. jemu se to alespoň dařilo... matika říká, že bych mohla mít na konci chalenge 65kg... to by bylo božííí:D:D uvidíme co na to moje disciplína....kdybych měla 73-75 zlobit se taky nebudu:)
leden 79
únor 76
březen 73
duben 70
květen 67
červen 64

No nic:) konec fantazírování...zítra dlouhá cesta vlakem... a tradá.... spousta nových věcí... :)

Vzhůru do toho.......

Velká nová kapitola

16. prosince 2012 v 1:59 | Marťa
Ahoooj:)

zrovna jsem si psala se svým přítelem o tom, že mám nějaký blog, který fungoval zě najakým účelem..... (nedozví se kde:D)....
Mým přítelem, mým přítelem mým přítelem:D Ano, mám přítele.... události posledních týdnů byly jedna veká smrsť.... A nějak už jsem neměla ani potřebu ani čas sem psát..... ale vracím se sem, protože jsem před pár hodinama zjistila, že můj milý atraktivní usměvavý malinko zakulacený muž je zhubnutý ex-tlouštík, který zhubnul 25 kilo.....známe se kraťounce, ale mám pocit, že ho znám opravdu hodně. Navíc nějak úplně odboural moje zábrany a strávila jsem s ním moc zajímavou noc u něj na bytě....:)
Vůbec to spolu nesouvisí, ale nedávno jsem nějakou shodou náhod vyzkoušela houbičky (jo jako na to člověk asi nemusí být moc pyšný ale) to odbourání zábran a čistá zábava a smích a válení se ve sněhu.... no prostě krása:D Nehodlám to ale jako nějak brzo opakovat:D

Musím uznat, že můj muž je velmi disciplinovaný člověk:D Je to pro mě hodně inspirativní. Chápe jak jsem na tom já a zatím ho to neodradilo:D
Je pro mě motivací začít opravdu skutečně plnit svoje cíle. Například i snížit svoji váhu:D Říkala jsem si, že začnu chodit do posilovny ve zkouškovým a on se nějak zmínil, že to má (taky) v úmyslu. Navrhl, že bysme chodili společně, což mě prvně vyděsilo.... a říkala jsem si v žádným případě.... představte si svoji nejhorší podobu a ukažte ji své velmi krátké vážné známosti:/ Tak se o tom pak už dál nebavil....Každopádně po tý noci a tom dni hezkých prasečinek:D mi došlo, že je to úúúplně jedno...:D Myslela jsem si, že mu na světle ani neukážu svoje břicho natož něco jinýho a nakonec...........ehm:D... co je propocený triko, rudý obličej a mokrý vlasy...

No dneska jsem mu napsala, že bysme přecejen mohli začít chodit do posilovny a vyrukoval na mě s tím, že by to chtěl vzít trochu ze široka a psát blog o tom, jak svoje snažení dotáhne do konce...... to už jsem se musela začít smát.... a pak mi poslal svoje fotky před a po, který mě totálně dostaly....

Nakonec jsme se dohodli, že se budeme společně snažit udělat ze sebe "super sexy fitness ženu a super sexy fitness muže":-D :-D (ehm lehká nadsázka) a že by ten blog mohl být teoreticky o nás obou:)
Přijde mi to opravdu skvělý, protože jsme našli jak jeden velký společný cíl a koníček(už jsem se bála, že toho moc nenajdeme), tak je to i pro mě čistě osobně zisk...a obrovitánská podpora a motivace:) Poslední měsíce jsem si už celkem odpustila psát sem s nějakou falešnou motivací...nebo teda myslím:D .... vykašlala jsem se na to, ale udržela jsem si váhu pět kilo pod průměrem....
A teď.............. :))) Mám obrovskou radost a krásnou cestu před sebou a především super mužskýho ve svým životě...
Každopádně tenhle blog mu neukážu:D To by se pořádně zhrozil:D

Provozní podmínky

2. prosince 2012 v 18:07 | Marťa
Ahoj

hmmmmmm
tak jsem byla na dalším rande. Vezmu to asi úplně od konce.
Překvapilo mě, že mně odepsalo 80 kluků a jemu 3 holky a z toho jedna měla prý vyloženě knírek:D Říkal to s tak smrtelně vážným a vyděšeným výrazem, že jsem mu to musela věřit. (A pak se maximálně smát:D)Ti chlapi to mají na těch seznamkách asi horší. Ale to je nepodstatný.
Prvně jsem to chtěla odložit, ale byla jsem nakupovat a i když bylo už dost pozdě, změnila jsem názor a sešli jsme se o tři hoďky později. Koupila jsem si ještě takový dobrý spodní prádlo:D (Vyslíkat jsem se jako stejně ale nehodlala...). Takový ty černý "šaty pod šaty" s podprsenkou... dobrej kousek oblečení:) zeštíhluje... a pak ještě pěkný svetr/šaty s velkým límcem, krátkým rukávem a opaskem. Připadala jsem si v tom docela dobře:D A během celýho večera mě ani jednou nenapadlo něco ve smyslu, že jsem přespříliš baculatá. (Dobrý znamení:D) A nebylo to jen kvůli oblečení.
Tohle rande bylo určitě mnohem lepší než to minulý, ale mělo divný závěr, za který ani jeden z nás nemohl. Ještě se uvidíme. Musím říct, že to byl fajn a ještě se určitě uvidíme, ale už zas na něm hledám chyby. Je pár věcí, co mi vadí. A navíc jsme to trochu přehnali s tím vzájemným ujišťováním se, že se chceme ještě vidět, protože po vystřízlivění vždycky může být lecos jinak. Včera mi ale po pár pivech vůbec nevadilo být k němu důvěrnější a chemicky se mi zdál kompatibilní:-D (Ale ani pusa neproběhla, protože jsme bohužel měli i na rande naslepo obecentsto, předkterým se moc nedalo mluvit otevřeně. Prvně já spolužačku sedící metr ode mě a potom on chudák ožralou starší sestru, která se nesrala a naschvál za náma s dalšíma lidma přišla.)

Asi se ale ještě ozvu dalším, myslím si, že bych neměla končit u prvního lepšího rande. Jenom zase nepřebírat ty chlapy do nekonečna:D Když to shrnu byl to kluk, kterej nebyl fyzicky k zahození a na první pohled tak vůbec nevypadal, ale byl to stydlín a nikdy neměl žádnej dlouhodobej vážnej vztah stejně jako já, působil upřímně a důvěryhodně, tak jsem mu to řekla a on mi pak přiznal to samý...:D ...kuřák stejně jako já, pivo a jednou začas nějakou pořádnou akci má rád určitě taky, miluje sýry jako já, dokáže se dívat na romantický filmy i na drama jako já (dokonce byl v kině s kolegou-chlapem na druhým dílu stmívání, to mě naprosto dostalo:-D tam bych nešla ani já, že bych se styděla)...a jako bonus správný zženštilosti má v rodině teď dvě malý děti a je z něj strejda na hlídání... to mi přišlo dobře ujetý a dobře holčičí...... :D Ten by mohl být partner s jistou prací a vlastním zázemím i kámoška dívající se na romantický filmy:D Ale stejně.. je pár věcí, co mi vadí..... no radši už mlčím, už sem se zas nějak internetově rozkecala....

Negativum je, že mám kocovinu, je mi blbě, od hlavy k patě mě bolí každej sval v těle nevím z čeho a hromada úkolů do školy, která patřila tomuhle víkendu je pořád celá. A navíc v bytě je slušný bordel.
Pozitivní je, že jsem si oblíkla hezký oblečení včetně spodního prádla, rychle se načančla a šla na rande, kde jsem se cítila dobře a nezakomplexovaně a tak nějak přirozeně. Když na to zpětně koukám. I takovej jeden večer, kdy sem si připadala fakt jako ženská, stačil, aby moje celoživotní trauma:D z postavy bylo zase o něco menší.
Řešit svoji postavu jenom komplikuje život:/ Připadat si kvůli váze nenormální je prostě p..covina k pláči.