na Blog.cz

Ahoj

noo... tenhle týden už mám po škole, a tak se svět zase trochu uklidnil. Chtěla jsem odjet na Vysočinu na festival dokumentárních filmů, ale to by znamenalo, že bych neudělala do školy lautr nic a to už bych si rovnou mohla na čelo nalepit ceduli SENÍK/SLAMNÍK/PILIŇÁK/PRŮVAN.

Včera večer mi bylo příšerně zle... vůbec jsem nešla předchozí den spát a musela jsem vydržet ve škole od devíti do půl šestý. Potřebovala jsem se ten večer učit, ale furt jsem to odkládala až do tý doby, že bylo nad ránem a mě bylo jasný, že pokud se nechci za tohle ještě víc nesnášet, začnu se učit a nebudu vůbec spát. No tak jsem to udělala, ale o půl pátý ráno mi to už moc nemyslelo. Do školy jsem dorazila včas, napsala jsem písemku, na kterou jsem si myslela, že nic neumím. Popsala jsem skoro dvě A4:) Byla lehká (a důležitá, protože to byla písemka u učitele, "kvůli kterýmu" opakuju ročník.) Nicméně úkol jsem mu neodevzdala, měla jsem to připravený v počítači, ale měla jsem pocit, že to není dost dobrý, že to ještě upravím a donesu mu to později během dne.... no a pak na to už nebyl čas... takže sem co? Kráva:D Doteď jsem to neodevzdala a podle toho, co mi řekli jiní, sem to asi měla na stejný úrovni jako ostatní. Alespoň, že ta písemka vyšla. Ale... já opakuju ročník, protože jsem tomuhle člověku NEODEVZDALA NĚCO VČAS, z toho trochu mrazí v zádech.

Potom jsem psala písemku ze stejně důležitýho předmětu, vlastně důležitějšího. No a z tý mám taky dobrej pocit:) Takže sem alespoň písemky nějak zvládla. A když už jsem v tý škole byla, zůstala jsem i na poslední přednášku (tam sem ale už myslela, že ani domů nedojdu, ale mohla jsem se naštěstí svézt autem. Pak jsem usnula v obýváku a spala tam až do druhýho dne do odpoledne:-D Máme pohodlnej gauč:D

Dává se do pohybu ta krátkodobá praxe, pujdu tam na pohovor, resp. domluvit se konkrétně. A ještě jsem se vešla na tu dotovanou zahraniční exkurzi od školy, takže taky super.

Ale víte, co mi došlo? Že se bojím jak prase:D Praxe samozřejmě. Hezky se to plánuje, ale zkrátka je to první praxe a když o sobě víte, že toho moc nevíte.... no .....

Mám docela problém. :D S tím věčným pochybováním o všem.....

Konečně jsem se jednou rozhodla dát si pár věcí do pořádku, jednat konstruktivně, opravdu jsem se vydala tím směrem, a teď narážím často na úplný prkotiny, kdy sama nechápu, co to dělám, resp. co jsem to dělala. Tenhle týden byl nanejvýš absurdní, snad co jsem tu zažila. Nešlo o zkoušky, šlo o 3 debilní písemky a 2 úkoly.... a protože sem byla "chudinka" nemocná a "chudinka" "nemohla jsem to zvládnout"... nevim co.......... tak sem kvůli tomu dvě celý noci vůůbec nespala a stejně jsem se učila celkem tak 4 hodiny (z toho hodinu a půl ve škole místo přednášky) a další dva dny úplně prospala.... takových stresů a úzkostí....... no humus.

Vylískala bych si za to......... ZAČÍT A DOKONČIT ÚKOL, co je na tom k sakru tak těžkýho?! Tohle byl první a poslední TAKOVÝ týden tohodle semestru!

Byla sem nemocná, měla sem PMS, byla sem pod tlakem a chovala sem se jak vyšinutá, možná bych ale za to měla děkovat, když se dívám za sebe,...lepší než nějaká "facka" od psychiatra:D

Ahoj,

k minulýmu článku: toho výživovýho poradce si platit nebudu. Na slevách byly tříměsíční konzultace i se vstupním měřením za 900Kč a ten poradce byl vyškolenej v kurzu Cajthamlový. Nešla jsem do toho, protože se nechci dostat do mínusu. Po srovnání mých mimořádných příjmů a mimořádných výdajů mám konečně účet, tak jak má být a nechci se k tomu už vracet. (Asi je divný, že to tu tak zdůrazňuju, ale opravdu je to v mojí schopnosti hospodařit s penězma velký posun dopředu:D).

No k tématu dnešnímu... jsou tři hodiny ráno a já jsem vzhůůůru...pročpak? Kvůli škole.... avšak jestli si teď představujete, jak intenzivně makám na úkolech a učím se na písemky...chyba chyba....

Minulý týden se mi to moje sezonní onemocnění rozjelo víc než na pár denní virózu. Ještě i víkend jsem prospala/proležela u televize. Jenže na pondělí jsem měla už naplánovanou písemku a velký úkol k odevzdání... a trochu mi hráblo, udělala jsem jenom část, ale byla jsem vzhůru zbytečně celou noc až do sedmi do rána, pak jsem šla spát na tři hodiny a pak na poslední chvíli se zpožděním hnala na písemku, jenom v tričku s krátkým rukávem a šálou přes ramena. Písemka dopadla netuším jak. Neučila jsem se to, uměla jsem to už z dřívějška, ale byla jsem si dost nejistá. Úkol jsem neodevzdala, protože byl na asi 8 stran a já to nestihla přepsat. Budu mít opět nějaký bodík střžený za pozdní odevzdání, a to sem na to myslela od první hodiny, že to HLAVNĚ NESMÍM TENTOKRÁT ODEVZDAT POZDĚ.

Na úterý naštěstí odpadla písemka, takže jsem se už nemusela učit. Přišla jsem domů s elánem honem dodělávat věci do školy, ale na večer se mi zvedla zase teplota,...a byla jsem hrozně nevyspalá. A že bych šla spát dřív? No nějak to nešlo... usnula sem asi až ve dvě ráno...třeštila mě hlava, bušilo mi srdce, řešila jsem předtím ještě toho zm...a, co mi nezaplatil za léto, co měl... takže sem nebyla v nervu jenom ze školy, ale i z tohodle..... těsně před usnutím sem se rozhodla, že vstávat nebudu, udělala jsem si jednu absenci na cvičení...to další byly přednášky.

Když sem se vzbudila zamžourala sem na hodiny, ale přišlo mi to divný...asi sem se blbě podívala... a spala jsem dál.... a když jsem se vzbudila podruhý, byly tři hodiny odpoledne! :-D

Nevytáhla jsem paty z domu, chystala jsem se, že začnu dělat věci do školy.... připadala sem si ale taková trochu omráčená....začala jsem normálně fungovat a myslet až večer.... no a místo abych začala intenzivně dělat věci na zítra, navrhuju si svoji bakalářku:-D, resp. přípravnej projekt, kterej budeme ve škole dělat až příští semestr. Věnovala jsem se tomu už i v minulých dnech...je to pro mě takovej relax... protože jsem konečně vymyslela něco dobrýho. Dělám na tom už víc dní a pořád se mi to líbí. Dobrá velikost, konstrukčně realizovatelný, vystihující můj původní koncept, navazuje to i na další nápady... a navíc je to fakt hezký! :D

No to sem trochu odbočila od tématu, což mi mimochodem jde poslední dny velmi dobře. Zkrátka mě převálcovala ta chřipka nebo co to bylo a díky mýmu šílenýmu spánkovýmu/nespánkovýmu/školnímu/neškolnímu režimu jsem se z toho pořádně nedostala.

Blbnu takhle protože mám prostě z tý školy hrůzu. Děsí mě to, že to zase nezvládnu. Stačilo pár absencí ve škole (a to jich moc nebylo), stačilo pár dní u televize/v posteli tj. přemýšlení a opět se dostávám do mýho kolotoče vyšilování a ignorace.

A přitom na začátku toho všeho stojí jenom pitomej strach z toho, že to zase postopadesáté poseru. A já naprosto standardně řeším problémy tak, že je ignoruju....nebo řešila jsem..... a teď čas od času ráda zapomenu na to, že jsem chtěla dělat věci už jinak. Zvlášť když mi zase nohy podkopala ta nemoc. Ale je pravda, že sem nemocná už snad každou sezonu, takže i s tímhle bych se měla už být schopná vyrovnat....a chovat se jako normální dospělej člověk- student, kterej nad sebou neztratí kontrolu při první překážce.

Ahoj,

moje nachlazení se nějak rozjelo...asi klasická chřipka, ale k doktorce se mi nechce. Včera to bylo ve škole krušný, ale nezameškala sem tenhle týden žádný povinný hodiny, takže dobrý. Dneska sem nešla ani do jazykovek, ale sem ráda, že sem ráda... bumbám čajíčky, cucám mentolky, čas od času si vezmu brufen... teď si pujdu ještě nakoupit nějaký vitamínky do sámošky. Doufám, že se toho brzo zbavím...bych potřebovala nějaký urychlováky uzdravováky.... nějaký nápad? Žeru brufeny, ale říkám si že se normálně předepisuje paralen atp., že bych si možná měla koupit něco jinýho.

Jinak sem sepsala dopis do německý pojišťovny a kupodivu už odpověděli a přidělili mi nějakýho člověka, kterej mi prej brzy pošle nějakou podrobnou zprávu a pomůže mi moje problémy řešit:) To sem ráda. Stačilo jenom s pomocí google překladače sepsat krátký email.

A potvrdili mi taky tu krátkodobou praxi v Ostravě a přidělili mi supervizora. (Na leden) A ještě mi potvrdili exkurzi do Rakouska hrazenou zase z jinýho projektu. Pořád je pár důvodů být spokojená:)

No a uvažuju že si za pár peněz zaplatím výživovýho poradce na určitou dobu. Ještě uvidím.

Ahoj

momentálně bych vraždila... mám strašně "dobrou" náladu.

Včera večer jsem se vrátila od rodičů. V pátek jsem šla rovnou z autobusáku na pivo a vracela se s bagáží domů pěšky o půl třetí ráno, nejrychlejší chůzí, jak se dalo. Ne že bych se v noci bála, ale tyhle návraty mě mimořádně se--ou, takže valím, co mi plíce stačí. Nečekaně mi to sedlo na prudušky a teď funguju s kamarády ibalginem, černým čajem s citronem a šátkem na krku. Což mě donutilo nepříjemně zavzpomínat na loňský rok, jak jsem ve stejnou dobu přešla pravděpodobně přes virozu k angíně, kterou jsem přechodila a o pár týdnů později jsem padla s hnusnou hnisavou angínou a příšerně silnýma antibiotikama, který mi spustily vlnu exémů a problémovýho trávení, mikóz.. a víte jak.. humus... na jaře to bylo něco podobnýho, víc než 14 dní jsem byla úplně ochromená (na 90%) zánětem nosohltanu, byla jsem ale blbá a nedošla si pro antibiotika... a bohužel to není jenom minulá jarní a minulá podzimní sezona.. potkává mě to celkem pravidelně... což je jenom úžasnej katalyzátor všech mých školních problémů (nejen s absencema, ale i s učivem, úkolama... atp). Takže mě to momentálně děsí, tentokrát se mi to stát nemůže!

No to byl jenom začátek. Navíc mi přišel dopis z Německa ohledně pojištění, konečně jsem to dočetla, jakási upomínka, která je mi ale naprosto nejasná. Nechtějí peníze, chtějí informace a další podpis....ale bohužel je to datovaný na konci září, a to jsem tam už nepracovala...takže kdo jako to pojištění asi platí...bude platit?!?! Šéf určitě ne... nevím vůbec, jak postupovat...sice je tam pošta na konkrétního pojišťováka, ale email jenom na centrální informace... a s mojí němčinou... připadám si v pasti....

Napsala jsem bývalým kolegům, kteří narozdíl ode mě smlouvu nakonec vyhádali, ale šéf s nima vyjebal tak jako tak (prý za ně neplatil ani zdravotní, takže tomu už nerozumím vůbec). Výplatnice za srpen tam nedostal nikdo, tudíž já ji taky nedostanu! Odjela jsem bez dalších hádek jenom s vědomím toho, že dostanu ještě přes deset tisíc zpátky na daních, šéf mě o tom po hodinový hádce přesvědčil...a teď to vypadá, že to bylo absolutně naivní (tušila sem to od začátku, ale chtěla jsem tomu věřit :( Kolegové chtějí podnikat nějaký kroky a že se můžu připojit. Sice budu ráda, když tomu k....ovi někdo ukáže, kde je jeho místo, ale pochybuju, že se bez smlouvy nějak domůžu na německých úřadech svých peněz, a bez němčiny. Když mi ale řeknou, co konkrétního se dá dělat, tak to udělám. Sama si nejsem schopná ani dohledat na netu, jaký inspekce na něj pro začátek poslat atp...

No a aby toho nebylo málo, přišel mi email... odpověď na žádost na tu stáž. Ačkoliv jsem první a z naší školy zatím poslední, kdo tam chce jít a ačkoliv to bylo prezentovaný nám třeťákům/čtvrťákům, chtějí po mě seznam soutěží a projektů, kterých sem se účastnila a moji diplomku a bakalářku (v tomhle pořadí).... výsměch výsměch výsměch. (Když pominu absolventský prace, tak hádejte, kolik asi lidí z naší školy se ještě mimo školu věnuje soutěžím nebo má praxi a účasti na dobrovolných projektech atp.... ) Jak máte získat praxi, když ani v projektu, kde za Vás dostanou hromadu peněz z EU, Vás nebudou akceptovat pokud nezískají pocit, že pro ně budete pracovním přínosem... s požadovanýma znalostma, který naznačili, by měli platit oni Vám a ne že za Vás ještě dostanou kdovíkolik dotací z projektu...

Zkusím jim odpovědět, ale chce se mi z toho zvracet.........kéžbych to jenom nějak špatně pochopila....

A jako perlička na závěr....

co sem byla doma, nemohla jsem den a půl kouřit a byla jsem tak nervní, že jsem se úmyslně cpala jídlem, abych ten pocit, že ze mě začnou lítat jiskry, alespoň trochu zmírnila. A přijela jsem o kilo těžší.

Ahoj

za poslední dny mám čím dál větší potřebu psát články a mám pocit, že je čte čímdál míň lidí:D Nefungují mi totiž počítadla...a ono na tom zas tak asi nesejde. Píšu to, protože to momentálně nemám komu říct. Na bytě jsem skoro pořád sama, na pivo nějak s děckama není vůbec čas, resp. neshodneme se v čase. Ve škole potkávám dost lidí, a to se můžu vykecat, ale zas to člověk nesmí přehánět a nezahlcovat okolí informacema, když pořádně nevíte, jestli o to stojí.

Tenhle týden, za ty čtyři dny, jsem ráda za to, co sem zvládla:) Sem na sebe pyšná:D skoro....

Byla jsem na všech cvičeních a přednáškách, krom jediný přednášky (což mě štve, zrovna ocel). Byla jsem na zumbě, náhradním cvičení ze statiky, krátce sem stihla i instruktáž statickýho programu od učitele oceli (kryly se mi hodiny, ale byla jsem vlastně na obou!:D a vydržela jsem ve škole v kuse od 9:00 do 19:00 bez volný hodiny). Podívala jsem se na několik zajímavých videí ze staveb domů (nechápu, že mě nenapadlo se podívat na to dřív, maximálně poučný). Prošla jsem internet a stáhla si nový a zajímavý software pro 3D modelování, koukla na pár instruktážních videí, zjistila, že ArchiCAD, ve kterým pracuju od začátku má novou verzi a ta verze umí přesně to, co mi tam zoufale doteď chybělo.

No, když už sem u toho výčtu, tak si připočtu dívání se na BBC a vnímání angličtiny jako ušlechtilou činnost taky:D

Konzultovala jsem s učitelkou možnost stáže, který nám před týdnem prezentovali, a dneska jsem jim do firmy poslala žádost o tu dlouhodobou stošedesátihodinovou stáž. (Prý jsem pravděpodobně první, kdo se ozval :-P ještě není ani vyřešený pořádně papírování). Potom jsem šla po delším flákacím dopoledni na seminář o regeneraci průmyslových území, připadala jsem si tam jako IT-mimozemšťan, protože ač to byly perfektní témata, moc velkou účas neměli. Zapsala jsem se na krátkodobou stáž do firmy, která je vlastníkem areálu/stavby, o který bude moje bakalářka. Byly tam atraktivní firmy a spousta možností, kam se zapsat, ale zvolila jsem tuhle(kam se nikdo jiný nepřihlásil). Tak uvidíme jestli si na mě udělají těch pět dní čas:D Napsala jsem to na leden. Pak sem byla na španělštině a pak na němčině. A teď sem tu (po véče a televizi).

Jo a ještě mi volali z bývalý brigády, jestli nechci znova nastoupit, zatím sem řekla, že jen výjimečně a spíš víkendy, ale že ještě zavolám. (Kdyby nevyšla ta dlouhodobá stáž.)

Takže... jsem spokojená:D

Nespokojená jsem s tím, že jsem nebyla na tý jedný přednášce, že jsem se důsledně nenaučila na první písemku, kterou jsem považovala za lehkou (zas tak lehká nebyla), (ale bude dalších 5 nebo 6 písemek:/). Plus jsem nespokojená, že jsem se ještě nedostala k úkolům ze školy:D. Vidím to tak, že mi na to bude vždycky zbývat čas spíš až na víkend,.. ale....

zítra jdu ještě na ten seminář, teď mám v úmyslu tam být od začátku do konce a pak jedu domů na Vysočinu na víkend po dvou měsících. No musím se věnovat úkolům i tam, ale lehký to nebude. Na druhou stranu, člověk k tomu hned přistupuje jinak, když ví, že má přesně ohraničenej čas, kdy se tomu může věnovat:) Tohle se mi líbí.....

Za tenhle týden(vlastně jen 4 dny) si připadám jako houba, která konečně nacucla nějaký informace!:D Jen mě malinko štve, že i když jsem si dávala pozor na jídlo a snažila se nehladovět přes den a jíst rozumně (krom tý nedojezený studentský pečeti a dvěma sladkým pečivům). Měla jsem každý den teplý jídlo, vydatný zdravý snídaně, poprvé v životě jsem si koupila nepražený müsli a chutná mi, koupila sem si u kvalitní džus k snídani (vitamínky)....byla jsem na zumbě, chodím do školy a ze školy pěšky (hodina rychlejší chůze denně)... a ta váha si stejně dělá, co chce (mám víc).....ale tak to mi teď náladu nezkazí......

Ahoj

tak sem dneska měla radost, že sem měla o 0,4 míň než včera. (Stačil 30 minutový úprk do školy s nechutně těžkou bagáží a 40 minut pěšky zpátky:D) Nooo ale dneska sem snídala až hodně pozdě a ve škole sem zapomněla jíst, až na poslední přednášce mi došlo jakej mám ukrutnej hlad. Šla sem nakoupit a číhala tam na mě potvora čokoládová rolka... a jakoby to nestačilo u pokladny zlevněná studentská pečeť za 25 Kč....

Tak sem si poctivě zase odnesla pěšky nákup domů (ráno sem taky rychlo-šla-funěla-sípala půlhodiny:D), dala sem morčeti podzimní pampelišky, načež se mi posralo/poblilo na sedacím pytli (v životě jsem neměla ani rybičku a tohle morče není moje, tak sem ani nepoznala z který díry mu to vyšlo:-D).

no to byla technická vsuvka

Zblajzla sem z toho šílenýho hladu (dřív než se to morče po---lo, abych upřesnila tu časovou posloupnost) ten čokoládovej závinek/rolku, chleba se šunkou a půlku studentský pečetě... (a to pár dní přemýšlím zase skoro jenom o tom, jak intenzivně začnu hubnout)..............no a teď jdu na zumbu..............tak doufejme, že nedopadnu, jak to morče:D

Jo a dneska sem se domlouvala s učitelkou na tý stáži - co a jak mám udělat... takže tam ještě dneska napíšu a vypadá to, že snad budu první, zatím se nikdo jinej neozval....

Zítřek a pozítřek bude krušnej... potřebovala bych navečer být na třech místech najednou v oba dva dny, fakt na hovno...máme totiž nějaký náhradní hodiny, protože nám něco odpadlo, který se mi kryjí dokonce!, do toho mám zároveň volitelnou kresbu, ve čtvtek a pátek chci na seminář/konferenci a zároveň ve čtvtek odpo/večer mám ty dvě jazykovky těsně po sobě... a na závěr týdne mám jet domů na Vysočinu po dvou měsících... a kdy budu dělat věci do školy fakt nevím! Jestli se na tu stáž dostanu, tak pochybuju že se během tý doby znovu ukážu doma, protože ty volný dva víkendový dny zoufale potřebuju.

To jest vše.........paaaaaa

Ahoj,

včera jsem se vypovídala až až...k plné spokojenosti. Ale protože bych měla ráda více pod kontrolou nejen svůj týdení rozvrh, ale taky něco v mnohem drobnějším měřítku, napíšu ještě tohle.

Možná to bude pro vás zajímavější. Je to o váze a pohybu.

Je to totiž měsíc, co jsem se vrátila z Německa. Doufala jsem že budu chodit sportovat, ale nechodila jsem. Bylo hodně věcí, který jsem si musela zařídit, rozhodovat se, měnit, zvykat si na nový... a tohle jsem do toho už nenacpala.

Moje stravování bylo hodně na studený stravě a pečivu, takže se divím, že jsem ze zhubnutých letních 6,3 kg nabrala jenom 0,9 zpátky. Bohužel ale na postavě je to vidět hodně. Zase se mi hroznně nafouklo břicho. A cítím na sobě občas zase takovou nepříjemnou starou známou únavu. Tam sem sice byla taky utahaná, ale to bylo z fyzický práce a byl to jinej, příjemnější typ únavy. Tady je to z hladu nebo z přespání, když nemám školu, nebo párkrát i jakási otrávenost (když mi začal den špatně, třeba mi zase někdy ujel autobus ráno, vezla se se mnou nálada celý den.), nebo prostě jednoduše otrávenost a únava z toho, jak sem nafouklá.

Přemýšlela sem, jaký byly hlavní rozdíly v létě a teď....

a) intenzivní aktivita hned od rána, probuzení tak trochu šokem

b) veeeliký snídaně kolem devátý desátý: dvě menší housky, máslo, kvalitní šunka a leerdamer, kousek melounu (červený nebo žlutý), občas kousek rajčete a k tomu vajíčka na tvrdo nebo domácí vajíčkový salát, velká sklenice pomerančového džusu a veliké milchkafee nebo překapávaná káva,.... většinou se mi to ani nevešlo na normální dezertní talířek a jedla jsem to na více částí, protože snídat třičtvrtě hodiny taky nešlo, ale zvykla jsem si na to a bez takových snídaní jsem pak už moc nefungovala, ani moje zažívání

c) po snídani mytí hromad nádobí a sklenic a "převlíkání" restaurace, prostírání.. potom už hosti na obědy

d) obědo/večeře nepravidelně mezi 3-5odpoledne, když nechodilo moc kafíčkářů... větší porce českého vařeného kvalitního jídlo (svíčková/pstruh/kuřecí maso s bramborem nebo hranolkama/guláš ) někdy jenom hutná polívka někdy oboje s časovým rozestupem

e) od 5/6 večer hosti chodí na večeři a člověk se nezastaví do 8-9

k pozdní večeřiza pochodu kostička domácí buchty (když hosti odmítli dezert) nebo polívka, výjimečně studená malá večeře a velmi často nic

potom náročný a veeelmi dlouhý úklid a příprava stolů na snídaně

d) pivo/nebo radler

(Sem to chtěla napsat obecněji ale nějak se nepodařilo:D). Předpokládám, že na moje hubnutí a zplasknutý břicho mělo největší vliv hlavně ta pravidelnost spánku, velký snídaně a fyzická aktivita (= především lepší trávení).

Takže vyzkouším zavést větší snídaně a chodit častěji do školy pěšky (nejen ze školy, to chodím běžně). Zabere to tak 30-35 minut a je to převážně do kopce(do školy). No a s tím pravidelným sportováním, to je u mě věčný téma.

Ještě mi leží v hlavě ta varianta, že bych si teda nezaplatila tu angličtinu a tu objednávku bych zrušila a kupila bych si měsíční permici na slimbelly. Je to sice nechutně drahý, ale kamarádka mě na to na začátku léta dotáhla a je to fakt účinný. Přijde mi to sice míň rozumný (je to na měsíc) , ale chci to asi víc než tu (semestrální) angličtinu:D

Ach to moje rozhodování...

Ještě takový pozastavení nad tím sportováním. Je celkem málo věcí, u kterým mám takový rozpor mezi tím, co chci a co dělám.

Z představy/plánu , že si koupím permanentku do fitka mám vždycky hroznou radost, k představě, že si mám sbalit věci do tašky a sama si říct TEĎ tam jdu a opravdu tam dojít....k takový představě mám neskutečný ale neeeskutečný odpor (i když, jakmile opravdu začnu chodit, tak to časem zmizí). Ten pocit zmizí v případě, že se tomu věnuju opravdu důsledně a pravidelně. A dodá mi to pocit KONTROLY a velký spokojenosti a samozřejmě i víc energie. I co se týče jednotlivých návštěv: Když odcházím ze cvičení téměř absolutně nikdy nemám špatný pocit, naopak hrozně dobrý (naprosto výjimečně se stalo že špatný, když byla špatná lektorka na zumbě nebo když sem to v posilovně hodně přehnala).

Ale zapojit návštěvu posilovny/zumby do běžnýho školního semestru se mi vlastně asi ješttě nikdy nepodařilo, protože semse o to ve skutečnosti ani nikdy moc nepokusila. Přemýšlela jsem o tom tak, jakože mi to vezme drahocenný čas a drahocennou energii (který jsem ke konci semestru nemívala nazbyt, naopak jsem měla vždycky pocit neskutečný vyprahlosti a toho, že už neudělám ani krok navíc. A to, že bych měla tehdy málo času, to nikdy nebyla pravda).

Což mě vede k tomu, že si pořád v hlavě udržuju nesmysly z dřívějška....a vycházím z toho, co bylo a ne, co je teď...

Něco bych s tím měla udělat....

Fuj a teď sem se naladila na úplně špatnou notu... ten POCIT KONTROLY to je to, co sem si nikdy nedokázala během semestru udržet a to je přesně to, o co musím pořád bojovat, ale věřím, že tenhle semestr to můžu zvládnout, strašně moc chci to zvládnout. Možná to vypadá na první pohled zvláštně, ale čím víc toho budu dělat a čím víc prostředí vystřídám za týden, tím lepší to bude.

Zatím střídám školu, kresbu, dvě jazykovky (+ zajít si sama v pauze do krásný kavárny v centru), domácnost, občas hospodu nebo návštěvu známých u nich doma a když k tomu přidám stáž ve firmě a fitko nebo slimbelly, občas knihovnu/studovnu a školní menzu, myslím, že to může být úplně perfektní:D

Střídat jenom školu, křeslo u svýho psacího stolu a hospodu.... z toho člověku začne vždycky zákonitě strašit ve věži! :D

Hoj hoj...

mi ani nedošlo, že už uteklo dost dní, co sem nenapsala článek. Když sem chtěla, tak nebyl čas a teď když mám čas, tak tu usínám...

Jak jsem tu minule psala o těch jazycích, že bych chtěla chodit na kurzy... neměla jsem ještě moc konkrétní představu. Pak jsem odjela do Německa pro výplatu (něco jsem dostala, ale jak sem očekávala, stejně se mnou vyjebali, naštěstí jsem ale s více penězma dopředu pro jistotu nepočítala). Ta cesta byla hrozná mooooc:D No a ze začátku týdne sem si udělala pár absencí ve škole, což mě sere... byla sem z toho cestování a nevyspání úplně hotová.

Ale to Německo mi opět trochu připomnělo s jakou cílevědomostí jsem odjížděla a jak jsem v tom Absurdistánu byla svázaná, bez možností.

V úterý jsem byla na prezentaci projektu (dali nám to místo přednášky) a vyklubala se z toho série exkurzí, přednášek a STÁŽÍ s tematikou ekologické nízkoenergetické stavby atp. Přihlásila jsem se na exkurzi do Rakouska (zdarma:D) a jen co se ten projekt pořádně rozjede budu stát první v řadě a rvát se o tu stáž:D. Očekávám obrovskou výhodu v tom, že moji spolužáci, čtvrťáci (já jsem ve třeťáku), toho mají víc a prostě se tenhle semestr ničeho takovýho zůčastnit nemůžou. Je tam potřeba mít dva dny týdně volno a to nemá nikdo se standardním průběhem studia. V tom projektu je i hodně peněz, takže je hrazená doprava, každý stážista má supervizora a může nechat zařadit do odvětví, co je mu nejbližší atp... snad to vyjde!!! :D

Krom toho jsem náhodou našla leták, kde zase úplně jiný projekt (který se mi hodně líbí) nabízí krátkodobý např. týdenní stáže a hradí vám ubytování, jídlo, dopravu.. brzo k tomu bude dvoudenní konference a mám v plánu tam jít.

No a ještě se můžu pochlubit, že v úterý jsem byla po škole na přednášce uznávanýho architekta a ve středu po škole mě děcka překecali ať s nima jdu na večerní kresbu. No a nelitovala sem toho. Měli sme zase modela. Takovýho sympaťáka a tentokrát šel úplně donaha:D A s těma kresbama jsem byla spokojená, a to i po porovnání s ostatníma, tak tam asi budu chodit pravidelně. Potřebovala bych nějakou dobrou kresbu do portfolia.

A ještě sem se chtěla vrátit k těm jazykovým kurzům... no našla jsem na slevách levný kurzy španělštiny i angličtiny a nějak sem podlehla... takže už jsem byla na španělštině a (hned potom na němčině) a sem z toho nadšená:) Akorát u tý angličtiny ještě váhám. Ještě jsem to nezaplatila. Musím tam zavolat a zjistit jestli se mi to bude hodit do rozvrhu, protože na netu v tom mají bordel. Jo a už ani nevím jestli sem to už tady psala.. asi ne... no v tý němčině chodím s mírně pokročilýma a ne se začátečníkama, sice to nebyla moje volba, ale chyba to nebyla. I když musím hodně makat abych se s nima trochu víc srovnala.

Taková perlička na závěr... na tý španělštině vedle mě seděl klučina, kterej se mi fakt líbil:D sotva sem se na něj podívala a úplně mě vyvedl z míry... a není to žádnej supermodel... ale prostě fakt sympaťák...... A protože zmínil že studuje na stejný škole, prohnala jsem jeho jméno ISem a vypadá to, že je ze stejný fakulty..... hihi:D Nějaké rady? :D:D:D

...........no snad sem to všechno nepřepískla,... teď hlavně začínají úkoly ve škole, tak mám následující dva dny celkem o zábavu postaráno... občas mám tendence to zase banalizovat, ale pak si uvědomím, v jaký jsem byla situaci a vracím se nohama na zem... je to největší priorita a nesmím na to zapomínat...

Začátkem týdne, kdy sem si udělala nějakou tu absenci, protože sem se dostatečně rychle nevzpamatovala z toho hroznýho cestování... tak sem měla takovou hooodně blbou náladu a bylo to na mě už vidět i na venek, jak jsem se bavila s lidma... a pak čím víc sem toho začala dělat, tím líp mi bylo...zatím mám pocit, že to všechno byly jenom dobrý volby.