Naše nadváha a chlapi

12. července 2011 v 12:50 | Marťa
Na začátek dne trošku tématický článek....

Zajímalo by mě, co vy a chlapi?
Já si vždycky myslela, že dokud se nesrovnám sama se sebou, svojí postavou, že vždycky budu sama...
Zatím to tak bohužel i funguje...(Troufám si říct, že obličej hraje spíš v můj prospěch...ale ten zbytek:(
Vím, že postava není všechno, ale alespoň v mým případě...to chování ve větší společnosti lidí se s tím špatným pocitem ze vzhledu dost veze....

A tak se ptám... je tu nějaká hubňulka, která se pohybovala třeba už na horní hranici nadváhy a měla negativní postoj k sobě a přesto si v tý době našla známost/přítele? Jak? :D Jak se s tím ta hlava vyrovnává?

Mně osobně to nejde dohromady.... Jde o ten negativní pocit, který vás nutí bojkotovat uplně všechno, pohledy, doteky... prostě to nejde...... ale ještě dřív než se náhodou najde ten správný/přípustný:D , který opravdu jeví zájem, samozřejmě je tu ta fáze hledání/čekání...
U toho prvotního seznamování hraje velkou roli to, jak vypadáte navenek...
Myslím si, že je určitá hranice, kdy prostě holka už přestane vypadat přitažlivě a i když je třeba povahově fajn, většinu mužských to prostě při prvním seznámení odradí...myslím tak nadváhu třeba 20kg a víc ...tady rčení "na vzhledu nezáleží, důležitá je ta vnitřní krása" je už dávno venku ze hry...... samozřejmě jsou boubelky s takovým tím "duševním sexappealem", který jsou se sebou smířený... ale já myslím uplně obyčejnou holku s nadváhou a lehce podprůměrným sebevědomím...že je to tak? ta hranice není jenom v mojí hlavě...
Já si fakt myslím, že to, proč jsem sama, pramení opravdu z mý váhy a uvažování o sobě...vidím tu přímou souvislost a sama za sebe můžu říct.... že když nezhubnu alespoň při mých 166cm na takových cca 70-75 kg... tak do tý doby tahle černá díra v mým životě prostě nezmizí...

Abych pravdu řekla...když si tu pročítám ty blogy (čtu jich hodně, ale komentuju celkem málo) překvapuje mě kolik holek tu zdá se má partnery a přitom se tak moc trápí váhou... Takže mě to trochu nutí přemýšlet....Že bych se teda pletla? Ono asi opravdu nejde všechny házet do jednoho pytle....a hledat v seznamování nějakou matematiku....
na druhou stranu... většina má to BMI výrazně níž než já...no prostě mám v tom chaos....

No ať už je to jakkoli, svoji hlavu jen tak nepřesvědčím. Takže teď je to pro mě i motivace.
Zkrátka naděje, že se budu cejtít líp, že budu mnohem víc spokojená, že budu ve společnosti lidí mnohem víc uvolněnější (nejen když se ožeru:D )...a že se pak nějak stane, že už nebudu sama:D

P.S. Tohle se bojím publikovat dokonce i tady:D A ani nechci, aby mi tohle tvrzení každej hnedka vyvracel.... jenom chci znát i jiný názory... (vlastní zkušenosti)....
 


Komentáře

1 barumka barumka | Web | 12. července 2011 v 13:35 | Reagovat

To je moc hezkej článek a hodně pravdivej:) Dokud se holka aspoň trošku nesrovná sama se sebou a s tím, jak vypadá, tak o ni chlap nezavadí, protože kolem sebe šíří takovou tu negativní energii (nedejbože ještě když věčně nahlas komentuje, jak je tlustá a jak nemůže jíst to a tamto a jak musí cvičit a jak na ni neměli v obchodě gatě...). Ale co jsem si tak sama na sobě vyzkoušela, tak stačí obyčejná přetvářka - před chlapem postavu neřešit, dělat, že se máme rády a je to. I když to, co je v nás zakořeněný, to nevyřeší (myslím tím to nízký sebědomí a znechucenost sebou samou). Chlapi jsou v tomhle docela tupí a naše trápení dokážou odhalit až za strašně dlouhou dobu. Já osobně jsem takhle sbalila nádhernýho chlapa v prváku na vejšce (no dobře, nesbalila, ale dostala do postele:D) a to jsem měla prosímpěkně 76 kilo na 171cm, přičemž jsem v té době absolutně vůbec necvičila. Co na tom, že jsem si připadala jako to nejvyžranější prase pod sluncem? Stačilo chvilku dělat, že tyhle myšlenky neexistujou a bylo. Myslím ale, že když bych měla fakt hodně nadváhu (dejme tomu 90 kilo), tak bych neměla šanci ani kdybych měla sebevědomí bůhvíkde vysoko. Teď mě napadl jeden poznatek - oplácanou holku chcou v drtivé většině případů hodně hubení chlapi, kompenzujou si tím svůj mindrák. Ovšem pak je problém ten, že si vedle takovýho chlapa připadáme jak velký mohutný mužatky. Ježiš, jsem se rozepsala...No prostě: důležitý je si to srovnat v hlavě a mít se aspoň trochu ráda. No a když to nepůjde, tak si vytvořit aspoň pózu (jo, je to debilní, ale účinný). No a po sbalení chlapa sebevědomí naroste samo:)

2 alcsa alcsa | Web | 12. července 2011 v 14:57 | Reagovat

Nadváhu, pokud není extrémní, což je podle mě víc, než tebou zmiňovaných 20 kg, nepovažuju za problém. Problém je podle mě jen a pouze s tím spojené nízké sebevědomí. Jsou kluci, kterým se líbí hubené, tam holka s nadváhou šanci nemá. Pak takoví, kteří upřednostňují tlustší holky (a nemusí to být jen vychrtlíci, kamarád, 190cm, 90kg, hezký a pohodový kluk měl vždy holky, co začínaly na šířce zhruba tam, kde jsem já - 178/84 a někdy byly i za tebou zmiňovanou hranicí 20kg nadváhy). No ale většině kluků je to ze srdce ukradené, prostě je holka musí něčím zaujmout. Já mám přítele už hodně dlouho, v podstatě jsem po jeho boku přibrala 20 kilo a můžu ti říct jednu věc - celou dobu, co se snažím hubnout je proti tomu. Jinak se ale nedá říct, že by na mě kluci letěli víc, když jsem měla o těch 20 nebo i víc kilo míň. Nikdy jsem neměla závratné sebevědomí a až na pár výjimek jsem balit kluky neuměla, ať jsem měla váhu jakoukoliv. Ale i v těch svých měřítkách "nejúspěšnější" jsem byla v době, kdy jsem si - klidně i krátkodobě - z nějakého důvodu začala víc věřit.
A souhlasím s tím, co píše Barumka, stčí i předstírat, kluci to nepoznají:-D Jen já to teda neumím:-D

3 Oliverova Oliverova | Web | 12. července 2011 v 19:20 | Reagovat

Tak kdybych tehdy necítila zájem z Oliverovy strany, nikdy bych se do jeho sbalení nepouštěla. Měla jsem tehdy asi o 4 kila víc než teď, ale na druhou stranu sebevědomí vyšší než teď. Chlap mi sebevědomí dost ztrhal, co na tom, že vypadám líp. Cítím se o to tlustěji, o co je on svalnatější. Nemá tuk navíc, není to nabouchanec z posilovny, tam on nechodí, ale prostě cvičením a běháním má pevnou štíhlou postavu a nenajdes na ní chyby. Jak si pak má člověk vedle něj připadat? ... Dnes jsem potkala minimálně dva páry, u kterých jsem si musela říct "tak ti vypadaj, jako by na sebe zbyli". No prostě hrůza. Jedna tlusťoška s takovým párátkem a ten druhý páreček taky dost děs. Jako jistě, když se milují, tak prosím, ale těžko se tomu věří. Jak říkáš, povídá se o té "krásné duši", která je rádoby přednější než vzhled... ale jako sorry, než chodit s nějakým děsem, to radši budu single. Jsem dost kritická, abych si řekla "tak na toho nemám, ten je moc hezkej"... a to si občas říkám i s Oliverem, kde je jediná výhoda na mé straně věk. Mohl by mít holku hezčí a štíhlejší raz dva. Jenže na to člověk nesmí myslet, jinak by se z toho zbláznil. No, to jsem se zas vykecala... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama