Já opravdu "běžela"!:D.. v uvozovkách:)

10. dubna 2011 v 1:04 | Koblížek |  Pupíkovo hlášení:)
Zdravím Vás:)

Dneska jsem strávila den tím, že jsem si četla Vaše blogy:) a koukala na všemožná cvičební videa a především tedy jsem se snažila něco udělat do školy, což mi sice zabralo asi 3 hodiny, ale výsledek očekávání nesplnil.
Okolo šesté mě tu překvapil spolubydlící, který se vrací zpravidla až v neděli večer, takže plán jít o půl sedmé běhat nějak padl:D V jeho přítomnosti vždycky prd udělám, protože ať už on nebo já, prostě pořád něco vykládáme.
Přišel s takovoutou hladkou barevnou sádrou přes loket, která mu sahala celkem vysoko. Dělala jsem si z něj srandu, že mu tam pod tu sádru nacpali vatu, aby to vypadalo, že má taky nějaký biceps:D Má tam slušnou bouli:D
Pravda je ta, že to má z posilovny. V lednu jsme společně začali chodit cvičit a mně to vydrželo s bídou měsíc. Kluci z bytu tam chodí doteď. Teda můj kamarád..říkejme mu pan J...teď nemůže.
Je pravda, že pan J byl asi poslední tady, kdo to potřeboval a upřímně jsem měla pocit, že to částečně dělal, aby mě vyhecoval. A kupodivu u toho zůstal, i když tvrdí, že ho to nebaví. Po těch měsících(letech), co se známe, samozřejmě nemůže nevědět, jak moc mě má postava trápí a jakej to má vliv na můj řekněme "společenský a partnerský" život. Docela dost jsem zklamala v tom, že jsem to nevydržela.
Bylo to o zkouškovém a já si všechny zkoušky zase nechala na poslední chvíli, takže jsem pak už jen z toho pocitu, jak málo času má, přestala chodit. Ale zároveň si dobře vybavuju ten pocit, když jsem na sobě po třech týdnech viděla nějaké první malé výsledky:) Docela úspěch, když se sama sobě začíná líbit 85kilová zamindrákovaná slečna zírající na sebe do zrcadla v šatně posilovny:D Zvlášť když tam chodí téměř samí chlapi:) Ty dvě kila, co jsem tam zhubla, jsem si naštěstí udržela dole, ten dobrý pocit ale určitě ne.

S kamarádem jsme společně narazili na celkem zajímavý stránky jedné Češky...jsou v angličtině.
Je to taková hodně nadupaná žena, která si svoji postavu vypracovala "pouhým" cvičením doma. Je tam spousta návodů, cviků, videí. Každý den je tam něco nového.
Koukněte a uvdiíte ;) Některé cviky jsou celkem použitelné:)
Každopádně nad těmahle videama jsem slintala a fňukala asi dvě hodiny a pořád se přemlouvala, abych šla běhat. Od mého "začátku" hubnutí jsem upřímně nevivinula žádnou extra aktivitu. Pořád jsem to oddalovala. Po dlouhém rejpání a popichování pana J vzhledem k mé postavě a hubnoucí strategii jsem se naštvala a o půl jedenáctý jsem se vydala ven:D (Vyjímečně mi bylo celkem jedno, že mě do toho můj milý kamarád zase takhle tlačil. Chtěla jsem sama.)

Upřímně... katastrofa:D
To, že je všude tma a spousta tmavých keřů a málo svítících lamp bych celkem v pohodě zkousla. Ale to, v jak katastrofálním stavu jsou mé běžecké schopnosti teda ne! Žila jsem v iluzi, že když jsem na základce běhala pár měsíců každý den, tak že to znamená, že i teď po letech budu schopná najít správný rytmus a nebudu zakopávat o vlastní nohy. Omyl:(
Třešničkou na dortu je to, že i když jsem běhala pomalu a dělala přestávky moje tepová frekvence se rozhodla jít snad na 200, 300, 400...:-D No zkrátka nemohla jsem to udýchat. Vůbec:( Štve mě to.
Běhala jsem něco přes půl hodiny a v závěru jsem vylezla 10 pater. Plíce vyplivnutý. Jazyk až na zemi.
Ani po dlouhé vlažné sprše, jsem ještě neměla normální klidovou tepovku.
Závěr: Kondice veškerá žádná, cesta přede mnou dlouhá:)

Jinak dneska jsem snědla
snídaně: káva, 2 žitné chleby, rama, plátek goudy, rajče, okurka, petržel, ledový salát
oběd: kuřecí stehno bez kůže na cibulce, příloha pohankové kroupy s petrželkou a majoránkou
večeře: bohužel to samé v menším množství a s rajčetem a zase káva

Je mi jasný, že tohle není vzorový jídelníček, ale nechci to hned od začátku všechno hrotit a pak po pár dnech přestat. Beru to tak nějak zvolna, chci to jednou zkusit postupně.

Kdo dočetl až sem,... děkuji a gratuluji:D máte totiž velkou trpělivost:)
... mějte se fanfárově:)
 


Komentáře

1 Veru Veru | Web | 10. dubna 2011 v 8:23 | Reagovat

S běháním jsem to měla stejně jako ty, ze začátku hrůza, byla jsem ufuněná a když jsem vydržela běžet 2 minuty v kuse, byl to obrovskej úspěch. Ale teď to právě nesmíš vzdát! Já to nevzdala a postupně se vypracovala tak, že jsem byla schopná běžet 20 minut. To bylo ale tak před rokem, přes zimu jsem to zase všechno ztratila. A když jdu běhat teď, zase to vůbec nejde. No ale prostě ponaučení je, vytrvat! A nepřepísknout to, ze začátku je fakt lepší střídat třeba 1 minutu běh 3 minuty rychlá chůze, tak aby se tepovka stihla zase trošku umírnit...
Piš tu pravidelně, jaký děláš pokroky, jsem zvědavá:-D

2 wantbesexythin wantbesexythin | 10. dubna 2011 v 10:23 | Reagovat

Ahoj :o) o bodyrock.tv mi ani nemluv :D to je šílenost, ta holka má můj obdiv za to, co dokázala a že tyhle cviky hravě zvládá. Já jsem se nezmohla na nic víc než civět na ty videa a nechápat :D Je to frajerka. Jooo běhání :o) já jsem stále fázi, kdy se chystám :-). Určitě nemám ale odvahu běhat za dne, protože bych asi nezkousla, aby někdo hleděl na můj rudý ufuněný výraz, takže jakmile dojde na chvíli, kdy poběžím, tak určitě večer. Jsi frajerka, žes udělala první krok a že jsi šla, opravdu je třeba to nevzdávat, bude se to časem určitě zlepšovat :o)

3 Marťulii Marťulii | Web | 2. prosince 2011 v 13:25 | Reagovat

Začátky jsou vždycky nejhorší...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama